FVD Lakely: Potřeba (kreativních) přátel
FVD Lakely: Potřeba (kreativních) přátel
V dalším článku z mých filosofií všedního dne se podíváme na poněkud osobněji zaměřené téma. Zatímco všechny předchozí by se daly označit za všeobecné úvahy o způsobu žití, toto už je v mnoha ohledech hodně osobní zhodnocení mé osobní cesty životem.
Přátelé, pro někoho vše, pro jiného, povětšinou životem zhnuseného a na televizi dívajícího se jedince nepotřebná až otravující věc. Pro mě to je jednoznačně vše, už jen proto, že představa zhnuseného a nedejte bohové ještě na televizi se dívajícího Lakelyho je stejně děsivá, jako vize světa George Orwella .
Jenže… Nejsou totiž přátelé jako přátelé. Teď budu jistě nařčen z elitářství, imperialismu, či z mnoha dalších pro někoho odpudivých vlastností, ale přátelé by podle mě měli hlavně inspirovat a pobízet k lepším výkonům. Samozřejmě nemám na mysli naštvaného šéfa, který vám hrozí snížením platu, jestliže nenasadíte lepší výkon, ale spíše skutečné přátele, kteří bez jakéhokoli donucování hýří neotřelými nápady a tak vás pobízejí k neuvěřitelným psychickým a posléze i hmatatelným výkonům.
Měl jsem ve svém životě prozatím štěstí na výběr svých přátel. Podařilo se mi soustředit okruh lidí, kteří jsou všemožně podivní, občas praštění a hlavně nejsou vůbec konvenční a nudní. Moc si toho vážím a navíc právě podobný výběr svého okolí považuji za jeden z nejlepších způsobů jak v životě jít tou správnou, nebo alespoň co nejsprávnější cestou.
Je pravda že v očích běžných lidí se může naše skupina inspirativních lidí jevit jako víceméně neuvěřitelně nudná. Nechodíme každou středu a pátek do hospody, nemáme takřka žádné historky, kde by figurovaly litry piva a zapomenuté nehezké vzpomínky, ani nic podobně „normálního“. Za to máme nekonečné množství zážitků z výletů po historii z organizování akcí, které se nezdařily a kdykoli se vidíme, zrodí se minimálně jeden další bláznivý nápad, jako je založení vlastní kapely i když nikdo z nás neumí zpívat, nebo organizování velkého kulturního centra.
Jak tak na to koukám, tato FVD se stává příliš konkrétní a méně filosofická, ale pro jednou se snad nic nestane. Tímto výčtem sem chtěl jen říci, že je důležité si přátele vybírat, ať už to zní jakkoli ošklivě a když se vám vše podaří, máte ne zbytek svých dní vystaráno o zábavu kdykoli je potkáte, dokonce díky podobnému soustředění zajímavých lidí získáváte stále více podobných bláznivých duší. Výhodou je, že to nakonec plní i ten základní princip přátelství. Tohle jsou totiž povětšinou lidé, kteří dokážou i velice dobře podržet, poskytnout vám nadhled v situaci, kdy ztrácíte naději a ač je to těžko uvěřitelné, na většinu z nich je naprosté spolehnutí. Jsou to lidé se srdcem na správném místě a to je myslím ten základní princip přátelství. Kreativní a bláznivá nadstavba o které jsme tu mluvil je velice vítaným a vhodným doplňkem.
Nesmíme taky zapomínat na to, že cesta životem osamocen je cesta ztracená, jednostranná, bez rozhledu, bez alternativ a cesta smutná. Samozřejmě možná i zde bude platit pravidlo, kdy výjimka občas potvrzuje všeobecně platný fakt. Jak už jsem psal v jedné z mých předchozích FVD, je potřebné nechat se inspirovat a obohacovat, abychom došli lepšímu poznání a rozšířili své obzory a hranice své fantazie, která je naší přirozenou hranicí. Protože možné je jen to, co si dokážeme představit, nic míň, nic víc.
Tímto končí jedna z nejpodivnějších FVD, která tu byla a příště se opět pustíme do standardního filosofování všedního dne. Žijte pro své přátele a tvořte lepší svět. (Teď pevně doufám, že nebudu nařčen ze zakládání nějakého náboženství)