Co je štěstí?
Štěstí
Sedím takhle na univerzitním počítači a říkám si, že je čas si taky trošku zauvažovat. Vyhledání tématu k úvaze, abych stále jen morálně nepoučoval je ošemetná věc, která vyžaduje i trochu nápaditosti. Sbírám své ego a nápaditost mě dovedla (zřejmě dost kulhala), až k úvaze na téma co je vlastně štěstí?
Spousta vás si vzpomněla na slavnou scénu jednoho černobílého filmu a okamžitě dodala: „muška jenom zlatá,“ to je sice moc krásné a určitě se vám nezapře jistá poetičnost, skřížená s nostalgií, ale co je vlastně ta muška a jak moc je nestálá.
Každý z nás si občas řekne, že štěstí má. Ať už se jedná o to, že někoho právě minulo o kousek auto, když přecházel na červenou, nebo o gangstera, který se právě dostal ze sudu s kyselinou- a zbylo mu po tom jen zničené sako. Pokud pomineme gangsterovo ohromné štěstí, které spočívalo vlastně v tom, že druhý gangster zapomněl vyměnit sud s vodu za sud s kyselinou, tak bývá i štěstí velice malých, nepatrných rozměrů. Třeba jste zabránili padajícímu kartáčku dopadnout, nebo zachránit váš mobil před pádem do zatuchlých hlubin městského kanálu. Chci tím pouze říct, že štěstí není tak nepřítomné a tak ojedinělé, jak by si někteří z vás mohli myslet.
Ovšem tady se dostáváme k jinému problému. Lze vůbec všechny tyto záležitosti nazývat štěstím? Nemůže za tím být předurčení, nebo prostě jen platné fyzikální zákony? Nedíváme se na běžné události v životě s nádechem spiritualismu a nehledáme štěstí, tam kde je pouze platný řád věcí? Narážím tím na otázku toho, zda prostě gangster neměl náhodou předurčeno osudem zabít pár jiných gangsterů a proto se mu teď nic nestalo, nebo jestli váš kartáček neměl nasbírat novou dávku bacilů, až ve vašich ústech. Dostáváme se tady tedy k otázce bytí a nebytí a předurčení a svobodné vůli? Dostáváme se tedy k úplně jiné úvaze. To však budeme řešit jindy.
Předchozí odstavec nás odvedl daleko za možnosti logického uvažování autora. Zde máme uvažovat nad štěstím a jeho podstatou. Předem si určíme, že štěstí je pro někoho to, pro jiného tamto. To necháme také stranou, protože to je opět na jinou úvahu. Tedy, snad se konečně dostávám k podstatě této úvahy. Chci totiž říci, že víra ve štěstí má v lidské psychice nezastupitelnou roli, která nás mnohdy drží nad vodou a mnohdy nám dává nádech dobrodružství.
Jak jsem již naznačil předem: štěstí je všude mnoho. Liší se však svým významem, svoji důležitostí. Je samozřejmě mnohem více malých šťastných událostí, které jsou na první pohled naprosto nepodstatné. Ale život je proložen i těmi velkými štěstími, kterých je samozřejmě, vzhledem k jejich významu, mnohem méně.
Avšak! Malé štěstí plní mnohdy, z dlouhodobého hlediska, obrovskou roli. Představte si den. Ráno vstanete, nakopnete se do palce, pak vám spadne kartáček na zuby do koše se špinavýma ponožkami, následně se opaříte čajem, ztratíte klíče, váš pes vás pokouše, protože jste ho zapomněli nakrmit, musíte proto do nemocnice, kde vás oberou o drobné a nakonec vám vynadá šéf, že s vámi pořád něco je. Řekněte si strašný den. Mám to ale smůlu, nikdo mi nemá rád.
Teď přijde na řadu den, kdy ráno vstanete, vyčistíte si zuby, nakrmíte psa, nasnídáte se a přijdete do práce v čas. Večer přijdete domů a s pocitem dalšího bezvýznamného dne usnete. Pravděpodobně si ani tento den už nebude pamatovat a stane se pouhým mrháním drahocenného času ve vašem životě.
Nakonec přijde další den. Ráno vás probudí navrátivší manželka s snídaní až do postele. Na poličce v koupelně vás čeká nový kartáček, pes se s vámi chce mazlit, protože jste mu dali nové, vynikající granule a v práci vás pochválí za vaši práci. Ve výsledku si tento den budete pamatovat, protože vám manželka přinesla snídani do postele, protože vás pochválili v práci a protože vás pes ještě má rád.
A přitom nešlo o nějaké velké štěstí, ale o maličká štěstíčka v životě. Je dobré rozdávat a přijímat tato malá štěstí, které dělají ze života snesitelný úděl, donutí vás se usmát a říkáte si, nakonec i já to štěstí mám.
Štěstí je skutečně muška jenom zlatá, ale mnohdy je těch mušek pěkné hejno, mnohdy je z ní orel a jindy se ocitnete v uzavřené černé místnosti, kam by žádná muška nepronikla. Ovšem štěstí se děje mnohem více, než si dokážeme připustit a je to jen dobře...